Věřím, že příští rok bude návštěvnost ještě o chloupek větší, učinkující zase do akce ochotně půjdou, obětují svůj čas a poskytnou svou invenci
a i počasí nám vyjde vstříc.

Takže někdy v červnu roku 2007 se na vás všechny těší Karla Kubínková a občanské sdružení Kolibřík působící v Citicích.
Procházka pohádkovou říší  24. června 2006
Výletníky za pohádkovými postavami přivítaly na startu tři sudičky. Děti dostaly pytlíčky ušité ze záclon a zapsaly se do našeho pohádkového
seznamu. Na každém stanovišti dostaly do pytlíčku nějakou odměnu. Na startu si mohly kreslit na silnici nebo si se sudičkou povídat o pohádkách
a tím si krátit čekání. Sudičky pouštěly děti po malým intervalech na pohádkovou cestu. Trasa vedla po pískové cestě (bývalé šachetní koleje)
a na dvou místech se z ní děti odklonily a šly po fáborcích. Trasa byla dlouhá pouhý kilometr, ale na každém rohu čekala nějaká pohádková bytost.

První děti přivítal Křemílek a Vochomůrka. Děti jim  kreslily obrázky křídou na tabuli podle předlohy. Větší děti dokonce s šátkem na očích.

Na druhém stanovišti čekal klobouk kouzelníka Pokustóna s ním Bob a Bobek, děti se míčkem trefovaly do provizorního klobouku - kruhu na zemi.

Z dálky už bylo vidět doutnající kouř z ohýnku. U něj se váleli dva líní čerti, kterým už začínala být zima a děti jim skákaly v pytli pro polínka
na přiložení. Menší děti pro polínko jen doběhly. Čerti byli krásně líní a zároveň krásně upovídaní. Zlobivé děti si chtěli vzít do pekla,
už připravovali pytel, ale děti vždy slíbily, že už budou poslouchat.
Na malé výletníky byli čerti hodní, vždyť ti mrňouskové vlastně ještě zlobit neumí.

Karkulka s  vlkem čekala na čtvrtém stanovišti. Nejmenší děti zde házely šišky do koše, větší skládaly obří puzzle nebo chodily
určenou trasu na lavorech.

Čtvrté stanoviště byl domeček lišek. Lištička s lišákem zrovna vařili oběd a tak jim malé děti pomohly zamíchat polévku, větší přebrat
hrách a fazole. Lištičky poslaly děti po fáborcích do houští.

Nešťastná divoženka čekala děti za stromem a prosila je, aby jí vymyslely jméno.
Ona ho totiž zapomněla a jestli by si do půnoci nevzpomněla, tak by se proměnila v mravence a už by nikdy neviděla své družky.
Děti ochotně divožence jméno pomohly najít.

Fáborková cestička se stáčela doleva a děti potkaly babku kořenářku, která měla zrovna v košíčku natrhané čerstvé bylinky.
Menší děti se naučily pár kytiček a alespoň k nim přivoněly a větší bylinky a kytičky poznávaly.

V dálce se už tyčil hrad prince, který zrovna trénoval na turnaj se svým pážetem. Děti mu ukázaly, jak se hází kroužky na tyče a nebo míček
se suchým zipem na terč.

Po pár krocích uvítal děti ve své „tůňce“ vodník s žabičkou. Malé děti chytaly rybičky na magnet a větší se musely trefit prutem
do hrdla láhve. Žabička jim k tomu stále kvákala a děti se musely opravdu cítit jako v rybníku, kolem „plavaly“ rybičky a i sklenice
s dušičkami měl vodník vystavené.

Za zatáčkou čekal černokněžníkův tajemný hrad a sám černokněžník přivítal děti se svým učněm. Malé děti vkládaly obrazce
a větší děti ručkovaly s šátkem na očích po provaze a hledaly kouzelnickou hůlku. Po pár krocích se ocitli v princezniných komnatách,
kde princezně pomohly navléci poztrácené korále a dostaly od ní pravou princeznovskou medaili.

Další cesta vedla opět po fáborcích.
Ve stráni děti našly lesní vílu, které se ztratil věneček a ona nemohla ke svým družkám. Děti velmi ochotně věneček pomáhaly nalézt.

Fáborková cesta končila velkým kopcem, který děti musely zdolat a i spousta dospělých se na stráni důvěrně setkala s trávou.
Pod strání tančily lesní víly a malé děti u nich přiřazovaly zvířátka k jejich domečkům a větší děti zapojily mozkové závity a vymýšlely
slova na určené písmenko.

Po dvaceti metrech na děti čekala Mařenka.

O kouskem dál byl košík s perníčky a v perníkové chaloupce Ježibaba. Děti si musely pro perníček doběhnout. Na ty menší byla Ježibaba
hodná, ale když přišly větší děti, hned by si je chtěla upéct v peci.

Další cesta směřovala do houští. Děti zde potkaly Rumcajse a Manku u jejich jeskyně. Manka měla zrovna rozvařený oběd v kotlíku.
Děti u nich pomáhaly zatloukat hřebíky do špalků.

Předposlední stanoviště byl dědek s babkou, kterým vyrostla veliká řepa a neměli sílu jí vytáhnout. Dědek s babkou proto prosili děti, aby jim
pomohly, ať mají co k věčeři. Děti se ochotně chytaly provazu a řepu pomáhaly vytáhnout. Ty větší se přetahovaly navzájem.

Na posledním stanovišti čekala na děti královna na trůně se svou dvorní dámou. Královna si s dětmi popovídala a zároveň rozloučila,
protože tady naše Procházka pohádkovou říší končila. Děti dostaly od královny pamětní list.

V místní Pivnici U hřbitova na ně čekal buřtík, který si mohly opéct na ohýnku.

Naše první Procházka pohádkovou říší se velmi zdařila. Počasí nám přálo, jen by toho sluníčka mohlo být trochu méně. Některé pohádkové postavy
měly opravdu těžkou práci na parném slunci.
Oficiálně přišlo 101 dětí, ale bylo několik neukázněných rodičů, kteří nám na trasu proklouzli bez zapsání. Vstupné bylo dobrovolné.

Chci poděkovat všem, kteří mi s Procházkou pohádkovou říší pomohli. Myslím, že jsme první ročník zvládli velmi úspěšně i přesto, že jsme vůbec
netušili, pro kolik dětí akci pořádáme a jak to vlastně všechno dopadne. Děkuji i všem účinkujícím za jejich snahu i čas.
Některá stanoviště byla opravdu úžasná a učinkující si je vyšperkovali sami.

Nesmím samozřejmě zapomenout na sponzory, neboť bez nich by děti nemohly dostat žádná cukrátka a další drobnosti. A pohádkové postavy
by nebyly tak „krásné“.
Západočeské divadlo Cheb
kostýmy
Hospoda U Kopičků, Hlavno
odměny
Jihočeské drůbežárny - Kofroň, Staré Sedlo
buřty
Dana Smitková, Šabina
odměny
Antonín Baborovský, pekařství, D. Rychnov
chléb
Konica-Hanušová & Hatáková, Sokolov
hotovost
Obecní úřad
příprava stezek, odměny
Konzum - Petr Kopecký
odměny
Penny Market s.r.o., Sokolov
odměny
Štěpánka Richterová
odměny
Bytový textil U Kulhánků, Sokolov
odměny
Martin Záliš
odměny
LaK centrum s.r.o., Sokolov
hotovost
Marie Kulhánková
odměny
Miroslav Pavíza, Citice
odměny
Karla Kubínková
odměny
Jaroslav Baroch, Sokolov
odměny
Jitka Kohoutová
odměny
Potraviny U Honzy, Citice
odměny
Elektrárna Tisová
odměny
Fornica Graphics, s.r.o., Sokolov
propagace
Pivnice U hřbitova, Citice
klobásy pro učinkující
Děkuji všem učinkujícím
Ireně Pomahačové, Jaroslavě Immerové, Zdeňce Kašparové
Tři sudičky
Martinovi  Zálišovi a jeho neteři
Křemílek a Vochomůrka
Renatě Grňákové a Lucii Dobešové
Bob a Bobek
Vladimíru Kohoutovi a Honzovi Stocknerovi
Čerti
Andree Zitové a Radku Karhanovi
Liška a lišák
Pavlu Machovi, Mařence Machové
Vlk, Karkulka
Marcele Shánělové
Divoženka
Zdeňce Machové
Babka kořenářka
Stanislavu Studeničovi a Janě Doubkové
Princ a páže
Mírovi Matějkovi a Martině Matějkové
Vodník a žabák
Jirkovi Jůzkovi a Šárce Vrbeníkové
Černokněžník a učeň
Marii Machové
Princezna
Janě Třískové
Lesní víla
Michaele Malinkovičové a Michaele Dietlové
Lesní víly
Taťáně Malinkovičové,  Janě Těšinské
Mařenka a ježibaba
Klárce Marečkové a Martině Galiszové
Rumcajs a Manka
Evě Vojáčkové a Andree Doležalové
Dědek a babka
Ireně Jůzkové a Lence Šimkové
Královna, dvorní dáma